Partneři - Lode.cz
Úvod > Co nového?
Tornádo na moři ? co mohu jako skipper udělat?
Vichřice na vodě jsou sice vzácným meteorologickým jevem, ale kapitáni, kteří se svými jachtami plují po Evropských mořích, se s nimi mohou setkat. Vichřice - nad vodou často označovaná jako vodní smršť nebo v angličtině waterspout - je vířící vzduchový nebo vzduchovo-vodní sloupec, který sahá od bouřkového nebo kupovitého mraku až k hladině vody.
"Spektakulární tornádo a první sníh roku: příchod zimy na Mallorce", hlásí Mallorcazeitung 21. listopadu; napadlo až tři centimetry sněhu a navíc se nad mořem objevilo "impozantní Cap de Fibló" (tornádo), které bylo vidět mimo jiné ze Sólleru a Deià. (Video na Facebooku)
V srpnu se na Baltském moři odehrál vzácný meteorologický jev: před Hiddensee se vytvořila "impozantní vodní smršť", informovala stanice NDR; podívaná sice trvala jen krátce, ale byla vidět z velké vzdálenosti. Vichřice se vytvořila na Schaproder Bodden (okres Vorpommern-Rügen) a rozvířila vodu. (Video na Facebooku)
Vichřice - nad vodou často označovaná jako vodní smršť nebo v angličtině waterspout - je vířící vzduchový nebo vzduchovo-vodní sloupec, který sahá od bouřkového nebo kupovitého mraku až k hladině vody. Rozlišují se dva hlavní typy: netornádové vodní smrště ("fair-weather waterspouts") vznikají často nad relativně klidnou vodou, s malým vertikálním větrem, v rámci malé konvekce většinou bez silných supercel. Tornádové vodní smrště se naopak podobají spíše klasickým tornádům, jsou mnohem nebezpečnější a často se vyskytují v rámci silných bouřek nebo supercel.
Předpokladem pro vznik vodního víru je teplý / vlhký vzduch nad vodou
Důležitým předpokladem pro vznik vodního víru je teplý / vlhký vzduch nad vodou; tím je umožněn vzestup vzduchu (konvekce). Nestabilita (např. chladnější vzduch nad vodou, teplejší voda) a případně divergující nebo konvergující větry v blízkosti země nebo vody, resp. větrné smyky jsou rovněž možným scénářem, který může vést k vytvoření rotace. Tak vzniklý vír se pak vyvíjí pod základnou mraku (často kumulus nebo kumulonimbus) a často sahá až k hladině vody, kde se může udržet déle než na souši, protože na vodě je tření menší.
Důležité: Vodní smrště se nevyskytují pouze v tropických oblastech, ale také v Evropě. V evropském prostoru je každoročně zaznamenáno přibližně 160 vodních smrští, např. v Nizozemsku, Španělsku, Itálii a Velké Británii. Existují také studie pro Severní a Východní moře: v oblasti kolem Helgolandu se vyskytuje přibližně jedna událost ročně, měřeno na 10 000 čtverečních kilometrů plochy. Ve Středomoří - např. u pobřeží Itálie / Sicílie - se uvádí, že vodní smrště jsou častější zejména na konci léta nebo na začátku podzimu (teplý povrch vody + sklon k bouřkám).
Naposledy byly - kromě výše uvedených událostí - v Evropě pozorovány vodní smrště (Trombe marina) přibližně 12. března 2025 u pobřeží Biscarrosse (Landes, Francie) a 1. srpna 2021 bylo pozorováno několik tornád nebo vodních smrští u Istrie / Chorvatska (SeaHelp o tom informoval). Kromě toho studie z roku 2002 dokumentovala vodní smrště také v Jaderském / Jónském / Egejském moři, a to v období od července do listopadu.
Pokud jste jako kapitán na moři a objevíte vodní smršť (nebo existují známky jejího vzniku), doporučujeme následující: varovným signálem může být tmavá skvrna nebo kruh na hladině vody; spirálovité vzory ve vodě nebo na hladině, dále se právě vyvíjející trychtýřovitý nebo hadovitý mrak mezi hladinou vody a spodní hranicí oblačnosti. Varovnými signály mohou být také náhlé změny větru a tlaku, nápadné vlnové vzory nebo povětrnostní podmínky s mírným větrem nad teplou vodou + konvergující větry.
Kapitáni by měli okamžitě změnit kurz, a to v pravém úhlu k směru pohybu vodního víru.
V takovém případě by kapitáni měli okamžitě změnit kurz, a to v pravém úhlu k směru pohybu vodního víru. Loď by se neměla pokoušet "utéct" podél směru tahu, protože to může být často příliš pomalé. V každém případě platí: když spustíte plachty nebo alespoň zmenšíte hlavní plachtu -sníží se plocha vystavená větru a samotnému víru.
Kromě toho by měl být připraven motor, aby byla jachta schopná manévrovat. Volné předměty by měly být zajištěny na palubě, poklopy by měly být uzavřeny.
V žádném případě se nepokoušejte "prozkoumat" vodní smršť nebo se k ní přiblížit - takové chování představuje zbytečné riziko. Pokud to situace vyžaduje, informujte pokud možno také přístavní správu nebo pobřežní rádiovou stanici.
Pokud je vodní smršť již příliš blízko a únik je téměř nemožný, platí: Zajistěte všechny osoby uvnitř, daleko od oken a zábradlí. Udělejte jachtu co nejméně zranitelnou (odstraňte plachty, směřujte co nejvíce napříč vlnám, kontrolujte rychlost). Pozor: I když mnoho vodních smrští není příliš silných, náraz větru nebo rozstřikovaná voda či padající trosky/voda na palubě mohou přesto rychle vést ke kritickým situacím.
Kde je jachta bezpečnější - v přístavu nebo na otevřeném moři?
V této souvislosti se často klade otázka, kde je jachta v takové situaci bezpečnější - v přístavu nebo na otevřeném moři? Odpověď na tuto otázku závisí do značné míry na konkrétním kontextu. Přístav má tu výhodu, že loď zde má stabilní kotviště, je upevněna, pohyby a výkyvy kormidla jsou omezené. V přístavu je často také lepší ochrana před rozsáhlými větry a vlnami, alespoň v přímém srovnání s otevřeným mořem. Také přístup k pomocným silám a vybavení je zde snazší.
V bezprostřední blízkosti přístavních zařízení však může existovat riziko zranění plovoucími troskami, jinými jachtami nebo pohyblivými částmi. Pokud je přístav špatně chráněn (např. pokud nemá vlnolam), může vodní smršť způsobit velké škody i v blízkosti přístavu. A navíc: v přístavu je člověk možná méně mobilní - podle situace může být obtížnější provést případně smysluplný úhybný manévr.
Na otevřeném moři má loď naopak lepší manévrovatelnost a máte potřebný prostor, abyste mohli v případě potřeby včas uhnout. Navíc na moři nehrozí bezprostřední nebezpečí ze strany přístavních zařízení nebo příliš stísněného prostředí. Na otevřeném moři mají kapitán a posádka navíc možnost aktivně reagovat na povětrnostní podmínky (změnit kurz, odplout pryč od dění).
Otevřené prostředí však většinou znamená také větší plochu pro působení větru a vln. Pokud se loď dostane do oblasti působení vodního víru, je na to sama a "ústup" může být obtížný; pokud vás to zastihne ve "špatnou chvíli", může se situace rychle stát nebezpečnou (zlomení stěžně až převrácení lodi).
Závěr: jako obecné pravidlo platí, že pokud je loď již bezpečně v přístavu a povětrnostní podmínky (např. ohlášená bouřka s možností vodních smrští) tomu nasvědčují, může být v mnoha případech přístav bezpečnější volbou.
Pokud se však již nacházíte se svou lodí / jachtou na moři a vodní smršť se aktivně vyskytuje nebo hrozí, že se vyskytne, je otevřené moře s dostatkem prostoru k úniku často lepší volbou než pokusit se pod časovým tlakem vplout do (případně špatně chráněného) přístavu.
V každém případě je rozhodující předvídavé jednání, sledování povětrnostních podmínek a co nejrealističtější odhad možností ochrany v přístavu nebo manévrovatelnosti na moři.
Vichřice na vodě jsou sice vzácným meteorologickým jevem, ale kapitáni, kteří se svými jachtami plují po Evropských mořích, se s nimi mohou setkat. Vichřice - nad vodou často označovaná jako vodní smršť nebo v angličtině waterspout - je vířící vzduchový nebo vzduchovo-vodní sloupec, který sahá od bouřkového nebo kupovitého mraku až k hladině vody.
"Spektakulární tornádo a první sníh roku: příchod zimy na Mallorce", hlásí Mallorcazeitung 21. listopadu; napadlo až tři centimetry sněhu a navíc se nad mořem objevilo "impozantní Cap de Fibló" (tornádo), které bylo vidět mimo jiné ze Sólleru a Deià. (Video na Facebooku)
V srpnu se na Baltském moři odehrál vzácný meteorologický jev: před Hiddensee se vytvořila "impozantní vodní smršť", informovala stanice NDR; podívaná sice trvala jen krátce, ale byla vidět z velké vzdálenosti. Vichřice se vytvořila na Schaproder Bodden (okres Vorpommern-Rügen) a rozvířila vodu. (Video na Facebooku)
Vichřice - nad vodou často označovaná jako vodní smršť nebo v angličtině waterspout - je vířící vzduchový nebo vzduchovo-vodní sloupec, který sahá od bouřkového nebo kupovitého mraku až k hladině vody. Rozlišují se dva hlavní typy: netornádové vodní smrště ("fair-weather waterspouts") vznikají často nad relativně klidnou vodou, s malým vertikálním větrem, v rámci malé konvekce většinou bez silných supercel. Tornádové vodní smrště se naopak podobají spíše klasickým tornádům, jsou mnohem nebezpečnější a často se vyskytují v rámci silných bouřek nebo supercel.
Předpokladem pro vznik vodního víru je teplý / vlhký vzduch nad vodou
Důležitým předpokladem pro vznik vodního víru je teplý / vlhký vzduch nad vodou; tím je umožněn vzestup vzduchu (konvekce). Nestabilita (např. chladnější vzduch nad vodou, teplejší voda) a případně divergující nebo konvergující větry v blízkosti země nebo vody, resp. větrné smyky jsou rovněž možným scénářem, který může vést k vytvoření rotace. Tak vzniklý vír se pak vyvíjí pod základnou mraku (často kumulus nebo kumulonimbus) a často sahá až k hladině vody, kde se může udržet déle než na souši, protože na vodě je tření menší.
Důležité: Vodní smrště se nevyskytují pouze v tropických oblastech, ale také v Evropě. V evropském prostoru je každoročně zaznamenáno přibližně 160 vodních smrští, např. v Nizozemsku, Španělsku, Itálii a Velké Británii. Existují také studie pro Severní a Východní moře: v oblasti kolem Helgolandu se vyskytuje přibližně jedna událost ročně, měřeno na 10 000 čtverečních kilometrů plochy. Ve Středomoří - např. u pobřeží Itálie / Sicílie - se uvádí, že vodní smrště jsou častější zejména na konci léta nebo na začátku podzimu (teplý povrch vody + sklon k bouřkám).
Naposledy byly - kromě výše uvedených událostí - v Evropě pozorovány vodní smrště (Trombe marina) přibližně 12. března 2025 u pobřeží Biscarrosse (Landes, Francie) a 1. srpna 2021 bylo pozorováno několik tornád nebo vodních smrští u Istrie / Chorvatska (SeaHelp o tom informoval). Kromě toho studie z roku 2002 dokumentovala vodní smrště také v Jaderském / Jónském / Egejském moři, a to v období od července do listopadu.
Pokud jste jako kapitán na moři a objevíte vodní smršť (nebo existují známky jejího vzniku), doporučujeme následující: varovným signálem může být tmavá skvrna nebo kruh na hladině vody; spirálovité vzory ve vodě nebo na hladině, dále se právě vyvíjející trychtýřovitý nebo hadovitý mrak mezi hladinou vody a spodní hranicí oblačnosti. Varovnými signály mohou být také náhlé změny větru a tlaku, nápadné vlnové vzory nebo povětrnostní podmínky s mírným větrem nad teplou vodou + konvergující větry.
Kapitáni by měli okamžitě změnit kurz, a to v pravém úhlu k směru pohybu vodního víru.
V takovém případě by kapitáni měli okamžitě změnit kurz, a to v pravém úhlu k směru pohybu vodního víru. Loď by se neměla pokoušet "utéct" podél směru tahu, protože to může být často příliš pomalé. V každém případě platí: když spustíte plachty nebo alespoň zmenšíte hlavní plachtu -sníží se plocha vystavená větru a samotnému víru.
Kromě toho by měl být připraven motor, aby byla jachta schopná manévrovat. Volné předměty by měly být zajištěny na palubě, poklopy by měly být uzavřeny.
V žádném případě se nepokoušejte "prozkoumat" vodní smršť nebo se k ní přiblížit - takové chování představuje zbytečné riziko. Pokud to situace vyžaduje, informujte pokud možno také přístavní správu nebo pobřežní rádiovou stanici.
Pokud je vodní smršť již příliš blízko a únik je téměř nemožný, platí: Zajistěte všechny osoby uvnitř, daleko od oken a zábradlí. Udělejte jachtu co nejméně zranitelnou (odstraňte plachty, směřujte co nejvíce napříč vlnám, kontrolujte rychlost). Pozor: I když mnoho vodních smrští není příliš silných, náraz větru nebo rozstřikovaná voda či padající trosky/voda na palubě mohou přesto rychle vést ke kritickým situacím.
Kde je jachta bezpečnější - v přístavu nebo na otevřeném moři?
V této souvislosti se často klade otázka, kde je jachta v takové situaci bezpečnější - v přístavu nebo na otevřeném moři? Odpověď na tuto otázku závisí do značné míry na konkrétním kontextu. Přístav má tu výhodu, že loď zde má stabilní kotviště, je upevněna, pohyby a výkyvy kormidla jsou omezené. V přístavu je často také lepší ochrana před rozsáhlými větry a vlnami, alespoň v přímém srovnání s otevřeným mořem. Také přístup k pomocným silám a vybavení je zde snazší.
V bezprostřední blízkosti přístavních zařízení však může existovat riziko zranění plovoucími troskami, jinými jachtami nebo pohyblivými částmi. Pokud je přístav špatně chráněn (např. pokud nemá vlnolam), může vodní smršť způsobit velké škody i v blízkosti přístavu. A navíc: v přístavu je člověk možná méně mobilní - podle situace může být obtížnější provést případně smysluplný úhybný manévr.
Na otevřeném moři má loď naopak lepší manévrovatelnost a máte potřebný prostor, abyste mohli v případě potřeby včas uhnout. Navíc na moři nehrozí bezprostřední nebezpečí ze strany přístavních zařízení nebo příliš stísněného prostředí. Na otevřeném moři mají kapitán a posádka navíc možnost aktivně reagovat na povětrnostní podmínky (změnit kurz, odplout pryč od dění).
Otevřené prostředí však většinou znamená také větší plochu pro působení větru a vln. Pokud se loď dostane do oblasti působení vodního víru, je na to sama a "ústup" může být obtížný; pokud vás to zastihne ve "špatnou chvíli", může se situace rychle stát nebezpečnou (zlomení stěžně až převrácení lodi).
Závěr: jako obecné pravidlo platí, že pokud je loď již bezpečně v přístavu a povětrnostní podmínky (např. ohlášená bouřka s možností vodních smrští) tomu nasvědčují, může být v mnoha případech přístav bezpečnější volbou.
Pokud se však již nacházíte se svou lodí / jachtou na moři a vodní smršť se aktivně vyskytuje nebo hrozí, že se vyskytne, je otevřené moře s dostatkem prostoru k úniku často lepší volbou než pokusit se pod časovým tlakem vplout do (případně špatně chráněného) přístavu.
V každém případě je rozhodující předvídavé jednání, sledování povětrnostních podmínek a co nejrealističtější odhad možností ochrany v přístavu nebo manévrovatelnosti na moři.
www.sea-help.eu, redakce lode.cz
|
